Naši milí čtenáři, vítáme vás u druhého (a posledního, nebojte) článku na téma výběr nerezového dřezu. Jestli jste četli i ten první, tak je vám jasné, že tento výběr není radno podcenit, obzvlášť pokud v něm chcete denně nádobí umývat. To ale není náš případ. Nádobí s velkou radostí přenecháváme myčce! My se na něj chceme pokud možno jen z dálky koukat. Ostatně máme na něj výhled přímo z gauče. Kuchyň máme propojenou s obývacím pokojem a trávíme tu prakticky veškerý čas, kdy jsme doma. Do ložnice se jdeme jen vyspat a pracovnu (budoucí dětský pokojíček) nakonec téměř nevyužíváme. Pracovnou se stala naše kuchyň s obývákem. Hlavně Karol často dělá na počítači z domu, takže chce mít svůj prostor pěkně útulný a vyladěný do detailů – ostatně, kdo by to nechtěl, no ne?
Karol nerez nechtěla
Ano, Karol nerez původně nechtěla. Představovala si všechny ty, které zažila v levných studentských podnájmech, ještě když byla na vysoké škole v Brně. Zprohýbané, praskající a odřené. No, rozhodně nic pěkného. Takže hned od začátku měla jasno – dřez bude z granitu. Moderní, elegantní, skoro až luxusní. O tom ji přesvědčil i tento text. A více o výběru materiálu dřezu se dozvěděla například tady. Jenže!
Není nerez jako nerez
Ne, vážení, opravdu není jen jeden druh nerezu. Máte to jako se vším. Levný boty z některého z módních řetězců (navrhované a šité tak, aby sotva vydržely jednu sezonu a ještě vám nadělaly puchýře) určitě nejsou to samé jako kvalitní kožené ručně dělané botky (ano, možná za jinou cenu, ale také s úplně jinou životností a s nožkami jako v bavlnce). Tak úplně stejně to máte i s dřezy. Jakkoliv se může zdát, že na tom není, co vymyslet, není to pravda. Levné dřezy jsou totiž tenké, a to je ten problém, proč vám během chvilky parádu v kuchyni vážně dělat nebude. Ty dražší jsou úplně jiná liga. Zároveň ale nejsou tak drahé, jako právě třeba granit.
Karol už to ví taky!
Karol už to, že tady je podstatný rozdíl, zjistila na vlastní kůži. Nerezový dřez jsme nakonec pořídili a shodli jsme se na něm oba. Ale – a to je opravdu to stěžejní! – máme ho od kvalitní značky s letitými zkušenostmi. No dobře. Nebyl nejlevnější, ale zatím na něm nejsou vidět žádné známky používání (jasně, zas tak moc ho nepoužíváme, ale i tak…). Klidně do něj můžeme nalít vroucí vodu nebo praštit omylem těžkým hrncem. Nestane se vůbec, ale vůbec nic. Přesně tak jsem si to představoval.
Matný vzhled nás nadchnul
A jaký jsme nakonec zvolili? Dá se říct, že úplně jednoduchý. Střední velikost a stejně tak střední rozměr odkapávače. Naprostá klasika. Teda, zas až taková klasika to není. Naprosto nás zaujaly možnosti povrchových úprav, které právě z celkem nudného všedního nerezu dělají o třídu vyšší ligu. Může to být buď vysoký lesk, anebo naopak mat. My zvolili mat se zajímavou povrchovou úpravou kartáčováním. Ve stejném designu jsme zvolili i digestoř a rámy prosklených poliček, které máme u horních skříněk kuchyňské linky. Celkově to spolu krásně ladí. Jen je potřeba vše vychytat barevně. Zjistili jsme, že některé kartáčované nerezové oceli jsou spíš stříbrné a jiné mají malinko nádech do žluta. Vedle sebe to popravdě vypadá dost blbě. To jsme bohužel zjistili, až když nám truhlář skříňky právě s rámečky v tomto nažloutlém provedení namontoval. Trochu pozdě, no…Naštěstí byl opravdu bystrý a ochotný, takže si toho hned všiml, zas si to odmontoval a sehnal nám stejný odstín. Tudíž máme vše v kuchyni krásně sjednocené, a to do nejmenších detailů, s čímž pomůže nakupování na jednom místě, třeba https://diten.cz/. A i perfekcionista, jako jsem já, je s naší volbou spokojený a neměnil by.
